Jdi na obsah Jdi na menu
 


3. 12. 2013

Slabikářový den v 1.B

Slabikářový den v 1. B 

Písmenko k písmenku, zapamatovat si, skládat do slabik a brzy poté do slov. První věty o mámě, která solí maso. Ó, my se máme!

Zvládli jsme Živou abecedu, tiskací písmenka přepisujeme do psacích – je čas na první velkou změnu! Ano, slabikář…

A proč k tomuto kroku nepozvat naše velké kamarády z deváté třídy, ať vidí, co jsme dokázali.

A je tady Slabikářový den, spadl do barevného týdne, jsme všichni v modré, jen ten slabikář je červený. Ještě nepatří prvňáčkům, v ruce ho drží kamarádi z deváté třídy. A jen tak ho nevydají, nejdříve se přivítají s dětmi, pak zkoumají, kde sedí ten, kterého přivedli první den. Nemohou najít, děti vyrostly o pořádný kus. Prvňáčkové nelení a vyrážejí ke „svým“, připomenout se.

A je tu vážná chvíle, prvňáčkové předvádějí, jak hezky slabikují a čtou slova. Moc se jim to podařilo. Velcí se pěkně nahlas radí a pak s úsměvem vynášejí verdikt: všem patří slabikář. To je úleva!

Na lavicích se objevují slabikáře a velcí i malí si je společně prohlížejí. To je obdivování a těšení se.

Kdo je šťastný, zpívá si, tož zapějme si Když jsem já sloužil a taky když máme modrý den, tak Holka modrooká.

A už je tu rozloučení, velké posíláme zpět do výuky a my máme ještě chvíle s odměnou. Přišly za námi dvě naše maminky a svými krásnými maminkovskými hlasy nám přečetly hezká vyprávění.

 

Takhle také chceme umět číst!

PaedDr. Ilona Vaculíková

FOTO ZDE